Jak vytvářet a provozovat systémy, o kterých nemůžete mluvit – pro uživatele, které nemůžete pojmenovat? Příspěvek nabídne praktický pohled do světa utajovaných systémů: jejich vývoje, provozu i každodenních omezení. Ukáže, co v tomto prostředí funguje, kde jsou limity a jak se i za těchto podmínek buduje bezpečnost a odolnost.
Jindřich Lanč ze společnosti S.ICZ se dlouhodobě pohybuje na pomezí kybernetické bezpečnosti a umělé inteligence. Profesně se věnuje ochraně utajovaných informací, bezpečnosti informačních systémů a strategickým otázkám v oblasti bezpečnosti a nově vede i oblast AI napříč celou Skupinou ICZ. Blízký je mu etický hacking, penetrační testování a především praktické využití AI. Když zrovna neřeší bezpečnost nebo umělou inteligenci, rád se ponoří do světa Dungeons & Dragons a experimentuje s novými technologiemi.
Jan Hénik působí jako právník na oddělení regulace veřejného sektoru NÚKIB. Po absolvování Právnické fakulty Masarykovy univerzity pracoval několik let na veřejných zakázkách ÚOHS. Na NÚKIB se primárně podílel na transpozici směrnice NIS2, což zahrnuje práci na novém zákonu o kybernetické bezpečnosti. Pravidelně úřad reprezentuje na konferencích a zároveň poskytuje podporu v oblasti požadavků na kybernetickou bezpečnost při zadávání veřejných zakázek.
Barbora Vlachová je vedoucí advokátkou v advokátní kanceláří PORTOS a její právní tým se specializuje na právo IT. Působí jako vysokoškolský pedagog na Policejní akademii České republiky v Praze a VŠEM. Pravidelně publikuje, je například autorkou komentáře k zákonu o ochraně spotřebitele a k zákonu o elektronických komunikacích. Pravidelně vystupuje na odborných konferencích a seminářích. Je členkou sekce České advokátní komory pro IT a GDPR a působí jako rozhodce u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky.