Co přinese Akt o kybernetické odolnosti?

Akt o kybernetické odolnosti (CRA) rychle nabývá na významu – a dotkne se širokého okruhu organizací. V příspěvku si srozumitelně projdeme, co CRA znamená v praxi, koho se týká a jak se na nové požadavky připravit napříč celým životním cyklem produktů. Ukážeme její místo v kontextu další kyber legislativy i aktuální dění v Česku.
Zaměříme se také na blížící se povinnost hlášení zranitelností a incidentů od září 2026 – jak bude fungovat a co z ní vyplývá. Praktický přehled doplní prostor pro dotazy a sdílení zkušeností, které pomohou posílit odolnost organizací i jejich produktů.

Datum a čas

st 11:40–12:25

Barbora-Anna Suková

Barbora-Anna Suková

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
referentka bezpečnosti státu

Na Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost se zabývá především implementací Aktu o kybernetické bezpečnosti a Aktu o kybernetické odolnosti na národní úrovni a zastupuje Českou republiku na jednáních platforem Evropské unie pro tyto oblasti. V současnosti působí v pracovní skupině evropských certifikací, kde se primárně věnuje nastavování procesů nutných pro fungování obou certifikačních rámců, zejména vyjednávání adaptačního zákona pro Akt o kybernetické odolnosti. 

Jan Procházka

Jan Procházka

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
referent bezpečnosti státu

Jan Procházka se na Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost specializuje na oblast zranitelností, koordinované zveřejňování zranitelností (CVD) a implementaci požadavků aktu o kybernetické odolnosti (CRA). Zaměřuje se především na technické a procesní aspekty zavádění nových regulatorních požadavků. Dříve působil v týmu reakce na kybernetické incidenty, kde se věnoval řešením a koordinaci kybernetických bezpečnostních incidentů hlášených podle zákona o kybernetické bezpečnosti (ZKB).