Požadavky na kybernetickou bezpečnost lze zohlednit ve veřejných zakázkách, i když se o tom moc nemluví. Příspěvek nastíní, jak to udělat a ukáže, že cesta je v této oblasti prošlapaná.
Jan Hénik působí jako právník na oddělení regulace veřejného sektoru NÚKIB. Po absolvování Právnické fakulty Masarykovy univerzity pracoval několik let na veřejných zakázkách ÚOHS. Na NÚKIB se primárně podílel na transpozici směrnice NIS2, což zahrnuje práci na novém zákonu o kybernetické bezpečnosti. Pravidelně úřad reprezentuje na konferencích a zároveň poskytuje podporu v oblasti požadavků na kybernetickou bezpečnost při zadávání veřejných zakázek.
Mojmír Florian působí na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jako ředitel Odboru veřejných zakázek II. Podílel se na formulaci částí zákona o zadávání veřejných zakázek, je autorem konceptu „resuscitace námitek“, tj. zdůraznění stěžejního významu tohoto institutu při řešení sporů mezi zadavatelem a dodavateli. K zakázkovým tématům pravidelně přednáší a publikuje. Působil jako člen expertní skupiny MMR k zákonu o zadávání veřejných zakázek, pracovní skupiny pro odpovědné veřejné zadávání při MPSV. Aktivně se účastní mj. diskuzí v rámci implementace Národní strategie veřejného zadávání a jednání mezinárodního think-tanku Procurement Board.
Barbora Vlachová je vedoucí advokátkou v advokátní kanceláří PORTOS a její právní tým se specializuje na právo IT. Působí jako vysokoškolský pedagog na Policejní akademii České republiky v Praze a VŠEM. Pravidelně publikuje, je například autorkou komentáře k zákonu o ochraně spotřebitele a k zákonu o elektronických komunikacích. Pravidelně vystupuje na odborných konferencích a seminářích. Je členkou sekce České advokátní komory pro IT a GDPR a působí jako rozhodce u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky.