Nový zákon o kyberbezpečnosti: 10 otázek, které vás pálí (a rychlé odpovědi)
Nový zákon o kyberbezpečnosti: 10 otázek, které vás pálí (a rychlé odpovědi) Koho se zákon týká? Co musíte změnit hned a co počká? A kde se nejčastěji chybuje – a co to znamená pro vaši reálnou odolnost?Projdeme 10 otázek, které zaznívají napříč organizacemi – stručně, prakticky a bez zbytečné teorie. Získáte rychlou orientaci v tom, co vás čeká, kde začít a jak uchopit nové povinnosti tak, aby posilovaly skutečnou odolnost. Datum a čas Čt 9:05–9:20 Martin Švéda Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost Vedoucí Oddělení regulace soukromého sektoru Martin Švéda je právník zaměřující se na právo kybernetické bezpečnosti. Dlouhodobě působí na Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kde na Odboru regulace aktuálně vede Oddělení regulace soukromého sektoru a měl na starosti vedení příprav vzniku nového českého zákona o kybernetické bezpečnosti. Je lektorem kurzů na témata spojená s kybernetickou bezpečností a vyučuje na vysokých školách. Zpět na program Předchozí příspěvekDalší příspěvek
AI a její vliv na odolnost softwarových systémů
AI a její vliv na odolnost softwarových systémů AI mění způsob, jakým organizace chrání své informační systémy a budují jejich odolnost. Pomáhá rychleji odhalovat hrozby, automatizovat bezpečnostní procesy a zkracovat dobu potřebnou k reakci na incidenty, zároveň však přináší nové typy rizik a útoků. Příspěvek nabídne praktický pohled na to, jak AI mění práci obránců a jaký dopad má na odolnost institucí. Na konkrétních příkladech z praxe představí aktuální trendy, nejpokročilejší přístupy i limity současných řešení a ukáže, kde dnes umělá inteligence skutečně pomáhá zvyšovat odolnost softwarových systémů. Datum a čas st 15:00–15:40 Ondřej Vlček AISLE zakladatel a CEO Ondřej Vlček je přední osobností české i světové technologické scény s více než 25 lety zkušeností v oblasti kyberbezpečnosti. Většinu kariéry strávil ve společnosti Avast, kde se z technických rolí vypracoval až na pozici CEO a vedl globální týmy vyvíjející produkty chránící stovky milionů uživatelů. Dnes je zakladatelem a CEO startupu AISLE, který přináší nový přístup k identifikaci a nápravě softwarových zranitelností. Zpět na program Předchozí přednáškaDalší přednáška
Ochrana GNSS v kontextu bezpečnosti státu: role služby Galileo PRS
Ochrana GNSS v kontextu bezpečnosti státu: role služby Galileo PRS Satelitní navigace (GNSS) je dnes kritickou součástí fungování státu i jeho bezpečnosti. Rostoucí počet případů rušení a napodobování signálu (jamming a spoofing) ale ukazuje, jak zranitelné mohou být systémy závislé na přesné poloze, navigaci a čase.Představíme službu Galileo PRS jako nástroj, který tuto zranitelnost pomáhá překonat. Jde o šifrovaný a odolný signál určený pro vybrané uživatele, umožňující udržet klíčové služby v provozu i ve chvílích, kdy běžné signály selhávají.Přiblížíme její roli v evropském kontextu i aktuální stav zavádění v České republice – a konkrétně ukážeme, jak PRS přispívá k posilování skutečné odolnosti státu. Datum a čas st 14:20–14:40 Taťána Jančárková Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost právnička Táňa Jančárková je právničkou v sekci informačních systémů NÚKIB, kde se primárně věnuje vytváření národního regulatorního rámce pro službu PRS. Na NÚKIB, resp. NBÚ působí od roku 2015, v minulosti vedla aktivity úřadu v mezinárodních organizacích se zaměřením na mezinárodněprávní aspekty kybernetické bezpečnosti a evropské záležitosti, podílela se rovněž na vyjednávání a transpozici první směrnice NIS. V letech 2019-2023 pracovala jako výzkumný pracovník v NATO Cooperative Cyber Defence Centre of Excellence v Tallinnu (EE). Zpět na program Předchozí příspěvekDalší příspěvek
Jak moc odolná je klíčová zóna internetu?
Jak moc odolná je kořenová zóna internetu? Internet se často označuje jako decentralizovaný a odolný, jeho jádro je ale překvapivě koncentrované. Jak odolná je ve skutečnosti infrastruktura, na které stojí celý DNS?Přednáška nabídne praktický pohled na bezpečnost a správu kořenové zóny DNS – od jejího podepisování až po roli organizace IANA a vztahy s provozovateli kořenových serverů.Ukážeme, jak transparentnost a nastavení procesů přispívají k odolnosti i v době rostoucích geopolitických tlaků – a kde jsou naopak reálné limity Datum a čas st 13:55–14:20 Ondřej Filip CZ.NIC výkonný ředitel Ondřej Filip je výkonným ředitelem sdružení CZ.NIC. Vedle toho působí jako předseda představenstva propojovacího uzlu NIX.CZ a též jako předseda představenstva RIPE NCC, což je registr IP adres pro Evropu, Střední východ a postkomunistické země. Je též tzv. „držitelem klíče od kořenové zóny internetu“ neboli Trusted Community Representative u nejvyššího správce internetu ICANN/IANA. V roce 2019 byl uveden do Síně slávy Cybersecurity. Předchozí příspěvekDalší příspěvek Zpět na program
Zvyšování odolnosti proti phishingu v rámci organizace
Zvyšování odolnosti proti phishingu v rámci organizace Jak účinně chránit organizaci před phishingem, podvodnými e-shopy a dalšími hrozbami zneužívajícími domény? A kdy už nestačí hotová řešení?Ukážeme cestu od využívání existujících nástrojů až k vývoji vlastního řešení pro detekci škodlivých domén – včetně práce s daty z certifikátů, zapojení národního CSIRT a CZ.NIC a nasazení v praxi.Zaměříme se na to, co skutečně funguje, kde jsou limity a jak takový přístup přispívá k vyšší odolnosti nejen jedné organizace, ale i širšího ekosystému. Datum a čas St 13:30–13:55 Pavel Bašta CZ.NIC vedoucí CZ.NIC-CSIRT a CSIRT.CZ Většinu své kariéry se Pavel Bašta věnoval práci v různých oborech IT, od roku 2011 je jeho profesní život spojen se sdružením CZ.NIC, kde vede interní bezpečnostní tým CZ.NIC-CSIRT a také národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ. Pod jeho vedením se oba bezpečnostní týmy zařadily mezi významné hráče na poli prevence a osvěty především v boji proti klasickému kyberzločinu. Je jedním z hlavních ideových tvůrců projektů „PROKI“ a „Deny listy“, které plošně pomáhají v prevenci kybernetických útoků a ochraně před nimi. V rámci národního CSIRT také vede sekci, která se věnuje prevenci sekundární viktimizace dětských obětí sexuálního zneužívání. Autorsky se také podílel na vydání knihy CyberSecurity. Pavel je absolventem Policejní akademie v Praze, kde vystudoval bakalářský obor bezpečnost a právo a navazující magisterský obor policejní management a kriminalistika. Předchozí příspěvekDalší příspěvek Zpět na program
Q&A k řešení incidentů
Q&A k řešení incidentů Prostor pro otázky z publika i připravená témata zaměřená na zvládání incidentů, spolupráci s Vládním CERT a budování reálné odolnosti organizací. Odpovídat budou řečníci předchozích dvou příspěvků. Datum a čas st 11:50–12:15 plk. Lukáš Vilím SKPV Vedoucí Oddělení mezinárodní spolupráce a koordinace, Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě SKPV Absolvoval magisterský studijní program bezpečnostně právní studia na Policejní akademii České republiky a v roce 2013 dokončil doktorandské studium v oboru bezpečnostní management a kriminalistika. V letech 2015–2017 působil jako ředitel Odboru pro obranu a bezpečnost na Úřadu vlády České republiky. V současné době působí na Národní centrále proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě na pozici vedoucího oddělení mezinárodní spolupráce a koordinace. V rámci svého služebního zařazení byl po dobu pěti let jednou z osob odpovědných za činnost Národního kontaktního místa pro kybernetickou kriminalitu dle Budapešťské úmluvy. Předchozí příspěvekDalší příspěvek Zpět na program
Ideální incident: aneb co udělat, aby vše dobře dopadlo!
Ideální incident: aneb co udělat, aby vše dobře dopadlo! Řešení kybernetického incidentu není jen technická disciplína, ale především otázka dobře nastavených procesů, rolí a komunikace. Na konkrétních příkladech z praxe ukážeme, jak může vypadat zvládnutý incident z pohledu podpory ze strany státu – a co je potřeba vědět pro efektivní spolupráci.Příspěvek nabídne realistický vhled do toho, jak při incidentu funguje Vládní CERT, co od této spolupráce očekávat a jaké procesní, organizační a právní aspekty hrají klíčovou roli.Spolu s předchozím příspěvkem tvoří ucelený blok, který ukazuje dvě strany téže situace – pohled napadené organizace a pohled Vládního CERT – a pomáhá tak lépe pochopit, jak incidenty zvládat jako celek. Datum a čas st 11:20–11:50 Tomáš Martynek Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost senior analytik Tomáš Martynek působí ve vládním CERT NÚKIB, kde vede skupinu Threat Hunting. Věnuje se detekci pokročilých kybernetických incidentů a rozvoji služeb posilujících kybernetickou odolnost ČR. Významně se podílel na řešení některých z největších kybernetických incidentů řešených vládním CERT. Pravidelně se také účastní kybernetických cvičení a aktivně podporuje odbornou spolupráci i sdílení zkušeností napříč komunitou kybernetické bezpečnosti i mimo NÚKIB. David Němeček Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost vedoucí Oddělení analýzy kybernetických incidentů David Němeček je vedoucím Oddělení analýzy kybernetických incidentů vládního CERT NÚKIB. Dlouhodobě se věnuje řešení a koordinaci závažných kybernetických incidentů, zejména aktivitám pokročilých hrozeb a APT skupin. Podílí se na rozvoji národních schopností v oblasti Incident Response, Threat Huntingu a digitální forenzní analýzy, stejně jako na tvorbě postupů a služeb posilujících kybernetickou odolnost České republiky. Jakub Sedlák Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost referent bezpečnosti státu Jakub Sedlák je členem týmu vládního CERT a působí na Oddělení analýzy kybernetických incidentů. Specializuje se na digitální forenzní analýzu, Threat Hunting a Incident Response. Primárně se podílí na vyšetřování kybernetických útoků se zaměřením na aktivity APT skupin a dalších pokročilých hrozeb. Předchozí příspěvekDalší příspěvek Zpět na program
První hodina po incidentu – od compliance k reálné odolnosti
První hodina po incidentu – od compliance k reálné odolnosti Technologie samy o sobě odolnost nezajistí – klíčovou roli hrají lidé a jejich rozhodování v kritických momentech. Příspěvek ukáže na reálných scénářích útoků (spear phishing, AI vishing, CEO fraud, BEC), jak organizace reagují v prvních minutách incidentu a kde nejčastěji selhávají.Zaměříme se také na rozdíl mezi formálním plněním požadavků a skutečnou odolností, která stojí na systematické práci s lidským faktorem. Představíme konkrétní přístupy, jak ji posilovat v praxi – od simulací útoků a tabletop cvičení po změnu způsobu, jak měřit připravenost organizace. Datum a čas st 10:50–11:20 Pavel Spajk Matějíček BOIT Cyber Security CEO Pavel Matějíček, známý také jako Spajk, je lektor, etický hacker a konzultant v oblasti kybernetické bezpečnosti. V posledních letech se specializuje na sociální inženýrství a OSINT. Rád školí a prezentuje, je aktivní na sociálních sítích, píše blog Spajk.cz a často je hostem v médiích nebo na odborných konferencích. Jeho osobním cílem je šířit osvětu v oblasti IT bezpečnosti a ochrany digitálního soukromí mezi běžné uživatele – je popularizátorem této tématiky, někdy je též označován jako evangelista IT bezpečnosti. V dětství ho málem udupal slon. Téměř 10 let pracoval v antivirové společnosti ESET, kde vedl tým technické podpory a zastával funkci bezpečnostního experta. Poté působil jako freelancer, načež založil vlastní společnost BOIT Cyber Security, která se zabývá penetračními testy, sociálním inženýrstvím a vzděláváním v IT bezpečnosti. Karej Krejza ODS Robert Králíček ANO2011 Michal Zuna Top 09 Zpět na program Předchozí příspěvekDalší příspěvek
OT Security v roce 2027: Od paragrafů k odolné výrobě
OT Security v roce 2027: od paragrafů k odolné výrobě Rok 2026 mění kybernetickou bezpečnost v průmyslu – z IT se posouvá přímo do výroby. Nová regulace (nový zákon o kybernetické bezpečnosti, NIS2, CRA, Machinery Regulation) tak dělá z bezpečnosti klíčový prvek celkové odolnosti. Ukážeme praktické dopady na OT prostředí (PLC, SCADA, dodavatelé, zranitelnosti), a kde se láme rozdíl mezi „bezpečností na papíře“ a schopností ustát incident. Získáte konkrétní doporučení, jak posilovat odolnost výroby smysluplně a bez zbytečné administrativy. Datum a čas st 10:05–10:30 Ilja David IRON OT OT Security Artist Ing. Ilja David, MBA, je architekt OT kybernetické bezpečnosti ve společnosti IRON OT, první české společnosti zaměřené výhradně na průmyslovou bezpečnost (tzv. OT Security). V minulosti pracoval např. jako Lead OT Cyber Security Architect v Airbus Defence and Space, Senior Cyber Security Expert v DNV nebo ve společnosti Nestlé jako Information Security Manager. V současnosti pokračuje v doktorském studiu na Fakultě aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a zaměřuje se na komplexní architektury technologických celků a vzájemnou konvergenci IT a OT prostředí z hlediska kybernetické bezpečnosti. Je také autorem mnoha publikací týkajících se kybernetické bezpečnosti. Zpět na program Předchozí příspěvekDalší příspěvek
Stejný zákon, různé startovní čáry: jak povinné osoby zavádějí novou regulaci
Stejný zákon, různé startovní čáry: Jak povinné osoby zavádějí novou regulaci Nový zákon o kybernetické bezpečnosti (ZKB) přináší společná pravidla, startovní pozice organizací jsou ale velmi rozdílné. Některé navazují na roky budované procesy a zkušenosti s regulací, jiné budou systém řízení kybernetické bezpečnosti teprve budovat.Příspěvek ukáže, jak se liší cesty k naplnění požadavků nového ZKB, s jakými výzvami se organizace nejčastěji setkávají a jak lze nové povinnosti využít nejen ke splnění regulatorních požadavků, ale především k posílení jejich kybernetické odolnosti. Na příkladech z praxe představí různé přístupy k implementaci a faktory, které rozhodují o jejím úspěchu. Zároveň nabídne i pohled za horizont samotného ZKB směrem k Cyber Resilience Act, který přináší nové požadavky na bezpečnost produktů a dodavatelských řetězců. Datum a čas st 9:40–10:05 Jan Tomíšek advokátní kancelář ROWAN LEGAL partner Jan Tomíšek je partnerem advokátní kanceláře ROWAN LEGAL a vedoucím její brněnské pobočky. Dlouhodobě se specializuje na právo informačních technologií, kybernetickou bezpečnost, ochranu osobních údajů a digitalizaci. Díky svému vzdělání v právu, informatice i managementu propojuje právní expertízu s porozuměním technologiím. V minulosti stál u zrodu Bankovní identity a podílel se na přípravě klíčových předpisů v oblasti digitalizace. Je spoluautorem prvního českého komentáře k GDPR a monografie Právo informačních technologií. Externě vyučuje na Právnické fakultě Masarykovy univerzity a mezinárodní prestižní žebříčky Chambers Europe a The Legal 500 jej dlouhodobě řadí mezi přední specialisty na TMT právo v České republice. Zpět na program Předchozí přednáškaDalší přednáška